Těžba, nebo nákup Bitcoinu? Co se dnes investorům vyplatí víc

Těžba Bitcoinu kdysi vypadala jako téměř pohádkový způsob, jak se dostat ke kryptoměně – stačilo zapnout počítač, nechat ho pracovat a postupně získávat BTC. V roce 2026 už je realita úplně jiná. Z těžby se stal globální průmysl, v němž se bojuje o desetiny centu v ceně elektřiny a o co nejefektivnější hardware. Vydělávat se na ní stále dá. Pro běžného investora je ale podstatně důležitější otázka, zda se vyplatí právě jemu.

Cena Bitcoinu může růst o desítky procent a titulky mohou mluvit o novém kryptoměnovém boomu, jenže těžař automaticky o desítky procent více nevydělává. Do jeho hospodaření vstupuje cena elektřiny, výkon a efektivita zařízení, obtížnost těžby, celkový výkon bitcoinové sítě i transakční poplatky.

Právě proto mohou dva lidé těžit stejný Bitcoin ve stejnou chvíli a dojít k úplně jinému výsledku. Pro jednoho může být těžba ziskovým podnikáním, pro druhého strojem, který každý den vyrábí především vysoký účet za elektřinu.

Co se při těžbě Bitcoinu vlastně děje?

Bitcoin nemá centrální banku ani jednu společnost, která by kontrolovala všechny transakce. Jeho síť funguje decentralizovaně a jedním z jejích základních prvků jsou právě těžaři. Ti pomocí specializovaných zařízení provádějí obrovské množství výpočtů a soutěží o možnost vytvořit další blok transakcí.

Úspěšný těžař získává takzvanou blokovou odměnu. Ta se skládá z nově vytvořených bitcoinů a transakčních poplatků, které zaplatili uživatelé sítě. Bitcoin má přitom předem daný mechanismus, který množství nově vydávaných mincí postupně omezuje. Takzvaný halving probíhá každých 210 000 bloků, tedy přibližně jednou za čtyři roky.

Po halvingu v dubnu 2024 klesla základní odměna z 6,25 BTC na současných 3,125 BTC za nalezený blok. Další půlení se očekává přibližně v roce 2028 a odměna se následně sníží na 1,5625 BTC.

To je pro ekonomiku těžby zásadní. Těžaři v pravidelných intervalech dostávají za stejnou činnost menší množství nových bitcoinů. Aby jejich podnikání zůstalo výdělečné, musí tento pokles kompenzovat například vyšší cena BTC, efektivnější technologie, levnější elektřina nebo větší příjem z transakčních poplatků.

Cena Bitcoinu sama nestačí. Důležitý je hashprice

Pro běžného investora může být překvapivé, že samotná cena BTC není nejlepším ukazatelem toho, jak se těžařům právě daří. V odvětví se proto sleduje veličina označovaná jako hashprice. Zjednodušeně vyjadřuje, jaké tržby dokáže určité množství těžebního výkonu za jeden den vytvořit.

Do hashprice se současně propisuje kurz Bitcoinu, obtížnost těžby, výše blokové odměny i transakční poplatky.

V polovině srpna 2026 se podle dat společnosti Hashrate Index hashprice pohyboval kolem 31,89 dolaru za PH/s za den. Ve stejnou dobu činil sedmidenní průměrný výkon bitcoinové sítě zhruba 920 EH/s a obtížnost dosahovala 127,48 bilionu.

Právě tady je vidět základní paradox. Rostoucí Bitcoin sice těžařům zvyšuje dolarovou hodnotu odměn, zároveň ale může do odvětví přilákat další kapitál. Připojí se nové stroje, celkový výkon sítě stoupne a konkurence o každý blok se zvýší. Bitcoin navíc pravidelně upravuje obtížnost těžby tak, aby se dlouhodobě zachoval přibližně desetiminutový interval mezi bloky. Vyšší cena BTC tedy ještě neznamená, že každý těžař začne automaticky vydělávat výrazně více.

Proč se velké farmě těžba vyplatí a člověku doma většinou ne?

Profesionální těžaři fungují v úplně jiném energetickém světě než běžná domácnost. Nehledají jednoduše zemi, ve které je elektřina obecně levná. Vyhledávají konkrétní lokality, dlouhodobé kontrakty, přebytky výrobních kapacit nebo zdroje energie, které mohou nabídnout velmi nízké ceny.

Rozsáhlá studie Cambridge Centre for Alternative Finance zjistila, že elektřina představuje více než 80 procent hotovostních provozních nákladů těžebních společností. Respondenti průzkumu uváděli medián samotné ceny elektřiny kolem 45 dolarů za MWh, což odpovídá přibližně 4,5 centu za kWh. Při započtení dalších souvisejících nákladů dosahoval medián 55,5 dolaru za MWh.

Pro srovnání je možné podívat se na evropské domácnosti. Podle Eurostatu činila průměrná konečná cena elektřiny pro domácnosti v Evropské unii ve druhé polovině roku 2025 přibližně 0,29 eura za kWh.

Jde samozřejmě o jiný typ zákazníka a jiný druh kontraktu než u průmyslové těžební farmy. Právě toto srovnání ale dobře ukazuje, proč je domácí mining v Evropě ekonomicky tak obtížný.

Pokud bychom například Antminer s výkonem kolem 200 TH/s provozovali za cenu blízkou evropskému domácímu průměru, pouze elektřina pro jeho nepřetržitý chod by stála přes 24 eur denně. Hrubé výnosy z těžby by přitom při našem modelovém hashprice dosahovaly jen něco přes šest dolarů. Těžba by tedy nepokryla ani náklady na elektřinu. Každý den by generovala výraznou ztrátu.

ASIC není investice, kterou koupíte a na deset let na ni zapomenete

Další problém přichází s hardwarem. Bitcoin se dnes efektivně netěží na běžném osobním počítači ani na klasické grafické kartě. Profesionální těžba využívá specializovaná zařízení ASIC navržená přímo pro výpočty algoritmu SHA-256.

Jejich vývoj se přitom nezastavuje. Novější generace dokážou při podobné spotřebě vyprodukovat větší výpočetní výkon. Starší zařízení tak nemusí přestat fungovat technicky, ale ekonomicky.

To je pro investora důležitý rozdíl oproti přímému držení Bitcoinu. Pokud si dnes koupí BTC a bezpečně jej uloží, samotná mince se za dva roky nestane technologicky zastaralou. U těžebního zařízení je to jedna z hlavních hrozeb.

Stroj může být při dnešních podmínkách rentabilní, ale růst obtížnosti a příchod efektivnější generace ASICů jej může postupně dostat pod hranici ziskovosti. Majitel pak stojí před volbou, zda jej provozovat se stále menší marží, přesunout k levnějšímu zdroji energie, nebo koupit nové zařízení. Těžba tak ve skutečnosti není pouze sázkou na Bitcoin. Je zároveň sázkou na cenu energií, vývoj polovodičů a budoucí konkurenční prostředí.

Další halving tlak ještě zvýší

Každý další halving tuto soutěž zostřuje. Pokud se kolem roku 2028 sníží základní bloková odměna z 3,125 BTC na 1,5625 BTC, získají těžaři za nové bloky opět pouze polovinu nově vydaných mincí.

Neznamená to, že se jejich příjem přes noc nutně přesně rozpůlí. Mezitím se může výrazně změnit cena Bitcoinu, obtížnost sítě i výše poplatků. Některé neefektivní stroje se navíc po zhoršení ekonomických podmínek mohou odpojit, čímž se následně podmínky pro zbývající těžaře částečně zlepší.

Dlouhodobý trend je ale zřejmý. Bitcoin postupně snižuje množství nových mincí, kterými bezpečnost sítě financuje. Stále důležitější roli by proto v budoucnu měly získávat transakční poplatky. V současnosti však tento přechod ještě příliš daleko není. V týdnu končícím 17. srpna 2026 tvořily podle Hashrate Index transakční poplatky pouze přibližně 0,69 procenta celkových blokových odměn těžařů.

Pro běžného investora přichází zásadní otázka: proč Bitcoin raději nekoupit?

Člověk, který chce získat expozici vůči ceně Bitcoinu, má dvě velmi odlišné možnosti. Může za své peníze koupit BTC a prakticky okamžitě získat aktivum, jehož hodnotu bude následně určovat vývoj trhu. Nebo může koupit těžební zařízení a začít bitcoin postupně produkovat.

Druhá varianta ale znamená, že část kapitálu musí investor nejprve utratit za hardware. Poté musí každý měsíc financovat elektřinu a provoz a současně nese riziko růstu obtížnosti, poklesu ceny BTC a technologického zastarávání stroje. Právě proto není správné uvažovat o těžbě pouze jako o jiném způsobu, jak nakoupit Bitcoin. Těžba je podnikání.

Smysl začíná dávat zejména ve chvíli, kdy má investor nějakou specifickou konkurenční výhodu. Typickým příkladem je mimořádně levná elektřina, dostupný energetický přebytek, vlastní výrobní zdroj nebo infrastruktura, která umožňuje stroje provozovat levněji než konkurence.

Bez takové výhody soutěží domácí těžař s profesionálními firmami, jejichž hlavním byznysem je právě optimalizace každého wattu elektřiny.

Takže je těžba Bitcoinu stále výdělečná?

Ano. Kdyby nebyla, téměř nikdo by ji neprovozoval a výkon bitcoinové sítě by dramaticky klesal. V polovině srpna 2026 se ale její hashrate stále pohyboval kolem 920 EH/s, což ukazuje, že do zabezpečení sítě je zapojena obrovská výpočetní kapacita.

Otázka však nezní, zda na těžbě vydělává někdo. Otázka zní, za jakých podmínek na ní lze vydělávat. A právě zde je odpověď podstatně méně lákavá. Při současných podmínkách je těžba Bitcoinu především průmyslovým byznysem s velmi citlivou ekonomikou. Několik centů rozdílu v ceně kilowatthodiny může rozhodnout o tom, zda jeden stroj vytváří zisk, nebo ztrátu.

Pro běžného českého investora, který by chtěl zapojit ASIC do zásuvky a platit standardní domácí tarif, proto těžba většinou ekonomický smysl nedává. Pokud mu jde především o to, aby profitoval z případného budoucího růstu Bitcoinu, přímý nákup BTC je jednodušší a obvykle také podstatně transparentnější cesta.

Obsah tohoto článku slouží pouze k informačním účelům a nepředstavuje investiční poradenství ani doporučení k nákupu konkrétního aktiva. Investice do kryptoaktiv jsou spojeny s vysokým rizikem. Hodnota kryptoměnových aktiv může klesat i růst a můžete přijít o celou investovanou částku. Kryptoaktiva nejsou chráněna schématy záruky vkladů. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků.