Koupili si bitcoiny „jen tak pro zábavu“. Dnes jsou z nich milionáři. Čtyři skutečné příběhy z počátků kryptoměn

Dnes se bitcoin jeví jako zavedené investiční aktivum, kolem kterého se točí burzovní fondy, velké finanční instituce i globální regulační orgány. Ve svých počátcích však šlo spíše o internetový experiment pro úzkou komunitu technologických nadšenců, libertariánů a spekulantů ochotných podstupovat rizika. Právě v této době se začaly objevovat příběhy lidí, kteří nakoupili bitcoiny v rané fázi, často bez jasného plánu, a postupem času zbohatli. Zároveň je třeba říci, že se jednalo o extrémně riskantní sázky v prostředí, které bylo divoké, špatně regulované a náchylné k prudkým poklesům cen.

Student, který na svůj nákup úplně zapomněl

Jedním z nejznámějších příběhů z rané éry bitcoinu je příběh norského studenta Kristoffera Kocha. V roce 2009 narazil na bitcoiny při psaní své diplomové práce o šifrování a z čisté zvědavosti za ně utratil 150 norských korun, což bylo asi 27 dolarů. Tehdy koupil 5 000 bitcoinů a pak na celou věc prakticky zapomněl. Ke svému účtu se vrátil až po mediální vlně kolem bitcoinů v roce 2013, kdy zjistil, že jeho starý experiment má hodnotu kolem 886 tisíc dolarů. Podle deníku The Guardian později část těchto prostředků použil na koupi bytu v Oslu.

Kochův případ dokonale ilustruje, jak odlišně bitcoin fungoval v době, kdy ještě nepřitahoval pozornost široké veřejnosti. Nejednalo se o promyšlenou investiční strategii, ale spíše o technickou zvědavost, kterou většina lidí v té době považovala spíše za okrajový experiment než za potenciální uchovatele hodnoty.

Dvanáctiletý chlapec, který vsadil peníze své babičky

Dalším často zmiňovaným příběhem je příběh Erika Finmana, který si v roce 2011 ve věku dvanácti let koupil bitcoiny. Podle Business Insider investoval 1 000 dolarů, které dostal od babičky, v době, kdy cena jednoho bitcoinu byla kolem 10 až 12 dolarů. Finman později tvrdil, že se stal bitcoinovým milionářem v osmnácti letech a v roce 2019 vlastnil přibližně 446 bitcoinů v hodnotě kolem 4,5 milionu dolarů.

Jeho příběh se také dobře prodával v médiích – mladý rebel, který se vzepřel tradičnímu školnímu systému, vsadil na novou technologii a vyhrál. I zde však platí, že nezáleželo jen na samotném nákupu, ale hlavně na načasování a ochotě držet extrémně volatilní aktivum v době, kdy velká část trhu ještě neměla tušení, čím se bitcoin stane.

Od nákupu za 115 dolarů k Lamborghini

Méně „náhodný“, ale o to symboličtější je příběh Petera Saddingtona. Saddington koupil bitcoiny již v roce 2011 za 115 dolarů a v roce 2017 je použil k nákupu Lamborghini Huracán. Sám řekl, že to byl také pokus upoutat pozornost na jeho společnost a na kryptoměny obecně.

Na rozdíl od příběhu o zapomenuté digitální peněžence se zde bitcoin již nejeví jako kuriozita, ale jako nový aktivum, které se postupně stávalo součástí veřejného povědomí. Lamborghini se koneckonců v krypto komunitě stalo téměř memem a symbolem rychle vydělaných peněz a okázalého úspěchu. Saddingtonův příběh tak ukazuje i druhou fázi bitcoinového boomu – od technické kuriozity k viditelnému statusu.

Rodina, která prodala téměř vše

Velkou pozornost na sebe upoutal také nizozemský podnikatel Didi Taihuttu, později známý jako tvář takzvané „Bitcoin Family“. Agentura Reuters v roce 2018 informovala, že Taihuttu a jeho rodina prodali prakticky vše, co vlastnili – včetně podniku, domu, aut a dokonce i hraček – a přestěhovali se do tábora „digitálních nomádů“ v Thajsku. V té době tvrdil, že svého rozhodnutí nelituje a že jeho portfolio zůstalo ziskové.

Taihuttuův příběh se od těch předchozích liší v jednom klíčovém bodě – nejednalo se o zapomenutý nákup za pár dolarů, ale o vědomou a velmi radikální sázku na budoucnost bitcoinu. To je také důležité zmínit, protože příběhy o „lidech, kteří zbohatli náhodou“ někdy zastírají skutečnost, že někteří z prvních bitcoinových vítězů podstoupili mimořádné osobní a finanční riziko.

Tyto příběhy jsou lákavé. Nejsou však vodítkem

Příběhy raných bitcoinových milionářů se čtou velmi dobře, protože kombinují náhodu, odvahu a silný kontrast mezi „tehdy“ a „nyní“. Zároveň však snadno vyvolávají dojem, že podobného výsledku může dosáhnout téměř kdokoli, kdo se k tomu dostane včas.

Stejně důležitá je skutečnost, že infrastruktura kolem kryptoměn dlouho připomínala „Divoký západ“. Burzy byly špatně regulované, čelily hackerským útokům a investoři často neměli téměř žádnou ochranu. Z dnešního pohledu se tak příběhy o zbohatnutí na bitcoinech jeví jako fascinující kronika doby, kdy se okrajová technologie mohla stát zdrojem obrovského bohatství, ale stejně snadno i zdrojem bolestivých ztrát.